Romane, co Vás přivedlo k fotografování a jak dlouho se fotografování věnujete?
K fotografování jsem se dostal již v útlém dětství, když mi můj otčím dal můj první fotoaparát, ruský ВИЛИЯ-АВТО. Nic sem na něj nevyfotil:) Později jsem začal plnit rodinná alba s pomocí Olympusu Mju 1 a o nějakou tvorbu jsem se začal podle mě pokoušet tak před 25 lety s Canonem EOS 300. Vzhledem k tomu se vlastně street fotografii věnuji poměrně krátce a to přibližně přes 2 roky.
„Je to vlastně takový lov, buď na oblíbeném místě, nebo v neznámém revíru, vždy ale s nejistým úlovkem a adrenalinem při záběru.“
Proč zrovna street fotografie? Byla to od Vašich fotografických začátků jasná volba nebo jste si prošel hledáním mezi dalšími foto žánry?
Nebyla to jasná volba. Zkoušel jsem od krajinek, přes makro po různá zátiší, zvířata apod. Nakonec jsem chtěl zkusit urbex, což nadále chci, ale zaválo mě to ke street fotografii. Tam jsem se podle mě našel a začal jsem fotoaparát využívat naplno. Připomíná mi to trochu rybařinu, které už se delší dobu nevěnuju. Je to vlastně taky takový lov, buď na oblíbeném místě, nebo v neznámém revíru, vždy ale s nejistým úlovkem a adrenalinem při záběru.
Jak se vlastně fotí street fotografie? Plánujete focení předem nebo máte fotoaparát stále při sobě a fotíte tehdy, když nastane nějaký zajímavý moment?
Po pravdě na to žádný návod nemám a používám oba dotazované způsoby. Někdy focení plánuju, mám třeba vytipované nějaké místo a čekám na podmínky, světlo, počasí, procházející lidi, apod. Pak pochopitelně nosím fotoaparát neustále při sobě a improvizuji na místě. Při mém zaměstnání i trochu cestuji, takže tam je pak prostor na nějaké neplánované focení, které mám osobně radši. Baví mě tam ten moment překvapení, jaké situace se vlastně na ulici objeví, jak a kde půjde světlo, apod. Někdy se taky stane, že přijdu s prázdnou a foťák třeba ani nezapnu.:)
Jaké situace či lidé Vás na ulici nejvíce zaujmou při focení?
Obecně asi mohu říci, že mě nejvíce baví zachytit nějakou atmosféru konkrétního místa. Hodně mě baví mlha, déšť, noc, protisvětlo, stínohra a do toho nějakým způsobem zajímavý lidé, ideálně v nějakém kontrastu, jak vůči dané scéně tak případné situaci.
Nemíváte někdy problém s ostychem při fotografování cizích lidí?
Nefotím naštěstí nějak kontaktním způsobem, abych šel třeba až do komfortní zóny, takže je podle mě díky tomu ostych minimální. Ten u mě jako „maloměšťáka“ roste spíš focením v místě bydliště. V neznámých a hojně obývaných lokalitách je pro mě o dost snadnější s ulicí splynout a být pokud možno co nejvíce nenápadný.
„Nakonec byl rád, že jsem ho fotil.“
Už se vás někdy někdo na ulici zeptal, proč ho fotíte? Případně jak tyto situace řešíte, pokud se to někomu nelíbí?
Ano, celkem myslím, že čtyřikrát. Řeším to tím, že se snažím dotyčnému vysvětlit, proč ho fotím, ukážu mu ten snímek a případně ukážu na mobilu moje portfolio. A kromě jedné slečny muslimského vyznání, která chtěla snímek smazat, se to nakonec vysvětlilo a dotyčný byl nakonec rád, že jsem ho fotil.
Jsou místa, kam se rád vracíte fotit nebo se snažíte objevovat stále nová?
Snažím se z daného místa získat co nejvíce, takže pokud není výsledek podle mých představ, vrátím se, pokud je to možné, a zkusím to jinak nebo za jiných podmínek. Někdy si i místo jen tak cvaknu bez lidí a pak na tabletu prohlížím a vymýšlím, jak to nakomponuju. Nicméně zároveň se rozhodně nevyhýbám vyhledávání nových míst, to ostatně i preferuji.
Neuniklo mi, že jste členem facebookových skupin jako Street report nebo PSP Public, kam své tzv. streetky vkládají i další fotografové. Scházíte se někdy i s ostatními milovníky pouliční fotografie, se kterými si třeba vyměňujete zkušenosti?
Ano, jsem členem několika facebookových skupin a vím, že je tam i možnost osobních setkání. Bohužel se mi zatím nepodařilo se zúčastnit. Chvíli jsem byl členem fotoklubu Nekázanka, kde probíhají tyto setkání pravidelně, často se tam objevuje i Honza Jirkovský, díky kterému jsem se tam dostal. Bohužel jsem následně začal jezdit často pracovně mimo republiku a členství jsem ukončil.
Kde berete inspiraci na focení, případně máte ve světě street fotografie nějaké vzory?
Tak inspiraci nacházím právě na těch facebookových skupinách, na Instagramu, pak také odebírám elektronickou formou časopis Street Photography Magazine, občas si koupím nějakou knihu o street fotografii (ne návody) a někdy prohlížím portfolia autorů na internetu. Vzory nebo spíš oblíbence určitě mám, mezi největší patří například Alan Schaller nebo Saul Leiter, z naší scény pak určitě Josef Koudelka nebo Jan Šibík.
Fujifilm je moje srdcovka.
Jaké vlastníte fotografické vybavení a co z toho nejraději používáte?
Momentálně vlastním Fujifilm X-E4 s objektivy XF 27 WR a XF 18-55, pak ještě kompakt Fujifilm XF10. Ten mám rád pro jeho velikost, snadno se vměstná do kapsy. Pro lepší ovládání a možnost použití hledáčku nebo výklopného displeje využívám více právě tu X-E4.
Sledujete novinky v oblasti fototechniky Fujifilm? Plánujete své fotografické vybavení v nejbližší době rozšiřovat?
Ano, sleduji, Fujifilm je moje srdcovka. Rád bych si ještě pořídil X100V, ale ten se zdá být momentálně nějaký nedostupný. Taky bych rád vyzkoušel X-Pro3.
Jak obvykle vypadá post proces Vašich fotografií?
Poslední dobou jsem si zvykl na iPad, tam mi obvykle stačí lehká úprava jpegu v integrovaném editoru, případně používám Snapseed nebo Polarr. Pokud jpeg není podle představ, tak si vyvolám RAW přímo z kamery. Na to jsem si zvykl také poslední dobou. Dříve jsem editoval v laptopu nebo PC v aplikacích CaptureOne nebo Raw File Converter.
Jak byste sám sebe popsal jako fotografa?
Asi jako věčného experimentátora.
Ukázka dalších fotografií od Romana
__________
Roman König
Instagram: @konig_roman
Facebook: Roman König
